Tento typ dokumentace (dále jen DUR) je již nutným stupněm pro určitý druh staveb. Zpracovává se v potřebném rozsahu pro posouzení stavby v územním řízení. Územní řízení provádí místně příslušný stavební úřad a výsledkem tohoto řízení je vydané rozhodnutí o umístění stavby. Na základě tohoto rozhodnutí již prakticky nemůže nastat situace, že by stavba nemohla být z nějakého důvodu povolena v následném stavebním řízení. Toto je podstatná jistota pro zákazníka. Zjednodušenou formou územního řízení je územní souhlas, který za určitých podmínek nahrazuje rozhodnutí o umístění stavby.

V územním řízení se především posuzuje umístění stavby a její celkové působení na okolí, odstupy od hranic pozemků, připojení stavby na potřebné sítě technického vybavení, požární ochrana budoucí stavby i případných sousedních staveb a pozemků. V závislosti na typu stavby může obsahovat rovněž vnitřní dispoziční řešení navrhovaných objektů. Mezi navrhované objekty zde nepatří jen vlastní hlavní objekt (např. rodinný dům, bytový dům nebo provozovna), ale všechny objekty související s provozem stavby. Jedná se např. o (mimo již zmíněné sítě technického vybavení) vnitřní a přípojné komunikace, oplocení pozemku, čistírna odpadních vod, úložiště paliva pro vytápění a další objekty. V DUR je možné již stanovit orientační propočet nákladů stavby. Podrobný rozsah příloh, který by měla dokumentace k územnímu řízení obsahovat je specifikován v příloze č. 4 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. o podrobnější úpravě územního řízení.

V rámci DUR je vhodné vyřešit i vnitřní dispozice jednotlivých objektů, aby v dalším stupni projektové dokumentace nebyly měněny objemové charakteristiky stavby (výška, zastavěná plocha, tvar objektu, atp.). V takovém případě by mohlo dojít k rozporu s již vydaným rozhodnutím o umístění stavby a mohla by nastat potřeba jeho změny. Pro tento účel velmi dobře poslouží výsledky práce na studii stavby. Ze stejného důvodu jako je potřeba mít dobře vyřešené vnitřní dispozice, je velmi vhodné zajistit již v rámci zpracování DUR potřebné průzkumy, jako je například inženýrsko geologický nebo přesné geodetické zaměření pozemků. Tyto podklady mohou velmi ovlivnit již základní návrh stavby.

Podklady potřebné k zahájení projektových prací

• výpis z katastru nemovitostí
• snímek z katastrální mapy
• geodetické zaměření
• radonový průzkum (vyžaduje stavební úřad)
• volitelně geologický průzkum
• sítě v okolí stavby, případně ve stávajícím objektu
• u rekonstrukcí stavebně technický průzkum stavby